HRAD STRAKONICE : ARCHITEKTONICKÉ SKVOSTY

Cesta: Titulní stránka > Architektonické skvosty

Kontakty

Městské informační centrum Strakonice

Zámek 1
386 01 Strakonice
tel.: 380 422 744

E-mail:
infocentrum@meks-st.cz

www:
www.strakonice.eu/content/informacni-centrum


 

Město Strakonice
Odbor školství a cestovního ruchu

Velké náměstí 2
386 21 Strakonice
tel.: 383 700 848
www.strakonice.eu 


GPS: 49°15'29.579"N, 13°54'4.320"E

 

 

Expozice muzea hradu uzavřeny 30. 6. 2018, provoz kapitulní síně a ambitu bude ukončen 31. 8. 2018 z důvodu rekonstrukce 2018-2021 v rámci 52. výzvy IROP.

 

Architektonické skvosty

Objekt dřívější velkopřevorské rezidence je nedílnou součástí areálu hradu nacházející se v jeho severovýchodní části. Skládá se ze dvou pravoúhle spojených křídel.
Nevelký prostor mezi bývalou zámeckou rezidencí maltézského řádu, kostelem sv. Prokopa a budovou bývalého panského pivovaru.
Děkanský kostel svatého Prokopa, opata, patří k nejvýznamnějším památkám Strakonic. Stojí v areálu strakonického hradu, v nejvýchodnější části skalního ostrohu vzniklého nad soutokem řek Otavy a Volyňky. Původně se zřejmě jednalo o panský kostel rodu Bavorů ze Strakonic, po zřízení johanitské komendy o kostel klášterní.
Objekt je umístěn v severním křídle hradu, naproti kostelu sv. Prokopa, mezi základní uměleckou školou, budovou děkanství a muzea. Tvoří nedílnou součást strakonického hradu.
Hlavní hradní nádvoří otevírá pohled do samotného nitra hradního areálu. Při vstupu od východní brány zahlédneme nejprve románské okno nad vchodem do kapitulní síně ambitu. Nalevo v severním křídle jsou kanceláře Muzea středního Pootaví a jeho technické zázemí v komplexu budov.
Strakonický hrad je výjimečný spojením středověké šlechtické hradní architektury s církevní komendou a postupnou přeměnou v sídlo významných církevních hodnostářů. Přes změny využití je toto spojení stále patrné. Směrem západním navazuje na kostel ambit, křížová chodba, která patří k nejstarším částem hradu.
Jihozápadní část hradního paláce patří mezi nejstarší a asi zde žili ve středověku první majitelé hradu z rodu Bavorů. V nejnižším podlaží románského paláce z 12. století je přístupná místnost sklenutá čtyřmi poli kleneb bez žeber na středový sloup, dnes je pod úrovní terénu (tyto prostory jsou součástí vinárny Hradní sklípek).
Pozornost návštěvníků přicházejících od západu upoutá velká obranná věž s břitem, zvaná Rumpál. Jméno má snad podle zařízení, kterým se spouštěli provinilci do hladomorny v přízemí. Byla součástí obranného systému hradu vybudovaného za Bavora II. kolem roku 1270 a stála uprostřed nové hradby chránící hrad od západní strany.
V první polovině roku 2010 byla socha i s dřevěným podstavcem umístěna do areálu strakonického hradu, kde je dnes k vidění na zastřešeném schodišti nad restaurací Hradní sklípek.
Rekonstrukce části hradního areálu, která proběhla v letech 2006-2007, přinesla zcela nový objev v blízkosti západní obranné zdi. Za novějšími přizdívkami se objevila černá kuchyně s mohutným komínem, chlebovou pecí a sušárnou. Po rekonstrukci si nyní návštěvníci mohou prohlédnout prostory hradní kuchyně, tak jak vypadala v 17.-18. století.
Obřadní síň a reprezentační prostory města se nacházejí na II. nádvoří mezi budovou Šmidingerovy knihovny a kancelářemi muzea.
Prostory, které nejvíce změnily svůj vzhled ve 20. století. Koncem 30. let došlo k ubourání části bývalého pivovaru a výstavbě garáží, další necitlivý zásah zažilo III. nádvoří v 70. letech demolicí starého hradního mlýna.
V příkopu strakonického hradu bylo v roce 2007 vybudováno Hradní safari. Svůj domov v něm nalezli ovečky domácí ouessantské, kozy holandské zakrslé a domácí kamerunské, poníci shetlandští, oslík a kachny ruánské a pekingské.
Za hradním příkopem stojí zahradní domek s květinovou skalkou na střeše. Společně s kamennou zdí lemuje ze západní části hradní park. Jeho sklepní část zvaná „Jedárna“ byla desítky let nepřístupná a nevyužívaná, a to až do roku 2012.
V roce 2007 byla založena zámecká (hradní) zahrada, která vznikla pravděpodobně v místech původní zahrady zelinářské v bývalém zázemí přírodně krajinářského parku.
(c) Město Strakonice, 2010
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ