HRAD STRAKONICE : DĚKANSKÝ KOSTEL SV. PROKOPA

Kontakty

Městské informační centrum Strakonice

Zámek 1
386 01 Strakonice
tel.: 380 422 744

E-mail:
infocentrum@meks-st.cz

www:
www.strakonice.eu/content/informacni-centrum


 

Město Strakonice
Odbor školství a cestovního ruchu

Velké náměstí 2
386 21 Strakonice
tel.: 383 700 848
www.strakonice.eu 


GPS: 49°15'29.579"N, 13°54'4.320"E

 

 

Expozice muzea hradu uzavřeny 30. 6. 2018, provoz kapitulní síně a ambitu bude ukončen 31. 8. 2018 z důvodu rekonstrukce 2018-2021 v rámci 52. výzvy IROP.

 

Děkanský kostel sv. Prokopa

Děkanský kostel svatého Prokopa, opata, patří k nejvýznamnějším památkám Strakonic. Stojí v areálu strakonického hradu, v nejvýchodnější části skalního ostrohu vzniklého nad soutokem řek Otavy a Volyňky. Původně se zřejmě jednalo o panský kostel rodu Bavorů ze Strakonic, po zřízení johanitské komendy o kostel klášterní.

Od roku 1786/7 se z rozhodnutí prvního českobudějovického biskupa stal kostelem děkanským, když sem byla přenesena farnost z původně farního kostela sv. Václava v obci Lom, dnes již zaniklé (hřbitovní kostel).

Kostel byl založen šlechtickým rodem Bavorů ze Strakonic pravděpodobně začátkem 13. století a již před rokem 1243 darován Bavorem I. řádu sv. Jana Jeruzalemského (též maltéžští rytíři nebo johanité). Původně byl zasvěcen sv. Vojtěchu, od 14. století je nazýván kostelem sv. Prokopa. Kostel a konvent s kapitulní síní a ambity prodělaly ještě v průběhu 13. století složitý stavební vývoj, a to v několika etapách.

Nejstarší, pozdně románská etapa je datována před rok 1243 (snad 1220–1235). Původní panský kostel Bavorů ze Strakonic darovaný řádu sv. Jana stál jistě na místě dnešního chrámu, není ovšem jednoznačné, co se z něj v dnešním kostele zachovalo. Nejstarší částí bude zřejmě prostorná západní kruchta (empora, kůr, chór).

Druhá etapa nastává po převzetí kostela řádem svatého Jana, tj. kolem roku 1243. Byla postavena monumentální, 40 metrů vysoká věž, dosud má románský charakter. Z téže doby je i gotický presbytář (kněžiště).

Raně gotický kostel byl dokončen ve třetí fázi na sklonku 13. a počátkem 14. století. Zásluha o dostavbu kostela se přičítá Bavorovi III. (1280/90–1318), který byl podle řádové tradice velkopřevorem. Podoba raně gotického kostela se svými rozměry blížila již kostelu dnešnímu.

Roku 1402 se stávají johanité jedinými vlastníky hradu a po zničení řádového sídla v Praze husity roku 1421 se stává strakonický hrad trvalým sídlem generálních převorů (do roku 1694, kdy se konvent natrvalo vrátil do Prahy). Tím získaly Strakonice významné postavení a s ním je spojené i zvelebování klášterního kostela.

Významné úpravy kostela byly provedeny počátkem 16. století za velkopřevora Jana z Rožmberka (1511-1532). Byla zaklenuta hlavní loď pozdně gotickou křížovou klenbou  o pěti polích s vloženými terakotovými rozetami nad kruchtou. V době třicetileté války (1618-1648) hrad i kostel značně utrpěly vojsky Buquoyovými a Mansfeldovými.

Na počátku 18. století bylo současně se stavbou nové velkopřevorské rezidence vybudováno přemostění mezi jejím patrem a chórem kostela. Toto barokní přemostění bylo bohužel odstraněno po změně majitelů hradu v roce 1934. Vnitřní úprava kostela byla dokončena snad až na sklonku 18. století, kdy během josefínských reforem zmizely z kostela náhrobky velkopřevorů.

Zajímavosti interiéru:

Hlavní oltář svatého Prokopa nechal zřídit roku 1693 vlastním nákladem poslední strakonický infulovaný převor Michael Emerich de Raga. Většina soudobých inventářů připisuje autorství hlavního oltářního obrazu sv. Prokopa významnému českému malíři Karlu Škrétovi, přesto je jeho autorství dnes zpochybňováno. Malované dveře po stranách zobrazují sv. Michaela, archanděla, a sv. mučedníka Vavřince. Roku 1762 byl hlavní oltář sv. Prokopa obnoven velkopřevorem Emanuelem Václavem Kolowratem-Krakovským, dřevěné části oltáře dal roku 1788 pořídit děkan Midlent.

Na oltáři v čele boční lodi kostela je umístěn obraz Narození Páně, jenž má pohnutý osud. V době třicetileté války byl roku 1619 strakonický hrad dobyt a zpustošen vojskem Arnošta z Mansfeldu. Ve zpustošeném kostele nalezl strakonický měšťan Firbas starobylý obraz Narození Páně (snad ze 16. století), zhanobený protestanty (postavám byly propíchány oči). Firbas ho odevzdal karmelitánskému mnichu P. Dominiku Argonia a Santa Maria, který byl papežským pověřencem a průvodcem císařského vojska. Obraz se stal v rukou tohoto horlivého kněze palladiem, jež vedlo císařské vojsko na Bílé hoře k vítězství (1620). Obraz byl od té doby ctěn a nazýván Panna Maria Vítězná (Maria de Victoria). Originál byl převezen roku 1622 do Říma a uložen v karmelitánském kostele na Kvarinálu, kde roku 1882 shořel. Jedna z kopií byla  vrácena ve slavném procesí roku 1650 do kostela sv. Prokopa, kde se nachází dodnes.


    

 

 
(c) Město Strakonice, 2010
Webdesign & hosting: ŠumavaNet.CZ