Objekt je umístěn v severním křídle hradu, naproti kostelu sv. Prokopa, mezi základní uměleckou školou, budovou děkanství a muzea. Tvoří nedílnou součást strakonického hradu. Budovy v této části hradu prošly mnoha proměnami, protože sloužily potřebám velkostatku. Za povšimnutí stojí proměna bývalého pivovaru. K této části je velmi málo dochovaných zpráv a dat.
Nová vnitropolitická a hospodářská situace v 16. století přinesla do hradu stále se rozvíjející pivovarský provoz zabírající postupně celé hradní křídlo. První zmínka o strakonickém pivovaru je v závěti velkopřevora maltézského řádu Václava Zajíce z Házmburka z roku 1578. První inventární soupis z roku 1591 byl sepsán za velkopřevora Matouše Děpolda Popela z Lobkovic. Na počátku třicetileté války byl strakonický pivovar vydrancován nejprve stavovskými vojsky Arnošta z Mansfeldu a později císařskými vojsky pod vedením hraběte z Buquoye. V letech 1717-18, kdy probíhá přístavba barokní části, je v hospodářském inventáři zmínka o obytném traktu v patře nad pivovarem. Informace o bytě pro sládka jsou uvedeny i v soupisech z dalších let. Tato část hradu byla v držení řádu maltézských rytířů do roku 1925, poté přešla do rukou soukromého vlastníka. V roce 1932 zachvátil část budovy velký požár. Během II. světové války byla část objektu na nátlak místní organizace NSDAP přebudována na kanceláře a ubytovnu. Mnozí Strakoničtí si zde jistě ještě pamatují byty a prostory lidové školy umění.
Budovu tvoří čtyři podlaží. Hned v přízemí je umístěn sál veřejnosti už dobře známý pod názvem U Kata, který je navržen pro univerzální využití. Přístup do těchto prostor je umožněn jak z I. hradního nádvoří (hlavním vchodem do budovy severního křídla), tak bezbariérově ze III. nádvoří.
Ve druhém podlaží je galerijní sál, který dostal jméno Maltézský. Je navržen zejména pro výstavy, ale je vhodný i k pořádání přednášek, seminářů. Výhodou je pak přímý vstup na terasu, která je umístěna nad garážemi na III. nádvoří. Odtud se otevírá krásný pohled na zlatonosnou řeku Otavu, Podskalí a původně renesanční kostel sv. Markéty.
Na parapety oken byly použity původní cihly z produkce mutěnické cihelny s vypáleným osmihrotým maltézským křížem, které byly odkryty a zachráněny při rekonstrukci budovy.
Ve třetím podlaží vstupujeme do nádherného Rytířského sálu, kde se snesením původního nevzhledného stropu nabízí návštěvníkovi nový pohled do konstrukce historického krovu budovy. K sálu přiléhají šatny a sociální zázemí pro účinkující.
Nad schodištěm do Rytířského sálu je nádherná skleněná vitráž akademické sochařky Michaely Absolonové zobrazující tři straky držící v zobáku zlatý kruh, podle nichž je snad odvozeno jméno našeho města.
Z ptačí perspektivy
Celá staletí se na kamenném ostrohu nad soutokem Otavy s Volyňkou ve Strakonicích vypíná středověký hrad. Mohutný komplex s gotickou věží Rumpál je dnes národní kulturní památkou a tvoří nezaměnitelnou dominantu našeho jihočeského města. Vznikl již ve 13. století a nikdy nebyl uzavřeným objektem, vždy patřil k městu a žil s ním.
