Objekt dřívější velkopřevorské rezidence je nedílnou součástí areálu hradu nacházející se v jeho severovýchodní části. Skládá se ze dvou pravoúhle spojených křídel.

Nevelký prostor mezi bývalou zámeckou rezidencí maltézského řádu, kostelem sv. Prokopa a budovou bývalého panského pivovaru.

Objekt je umístěn v severním křídle hradu, naproti kostelu sv. Prokopa, mezi základní uměleckou školou, budovou děkanství a muzea. Tvoří nedílnou součást strakonického hradu.

Děkanský kostel svatého Prokopa, opata, patří k významným památkám Strakonic. Stojí v areálu strakonického hradu, v nejvýchodnější části skalního ostrohu vzniklého nad soutokem řek Otavy a Volyňky. Původně se zřejmě jednalo o panský kostel rodu Bavorů ze Strakonic, po zřízení johanitské komendy o kostel klášterní.

Strakonický hrad je výjimečný spojením středověké šlechtické hradní architektury s církevní komendou a postupnou přeměnou v sídlo významných církevních hodnostářů. Přes změny využití je toto spojení stále patrné.

Hlavní hradní nádvoří otevírá pohled do samotného nitra hradního areálu. Při vstupu od východní brány zahlédneme nejprve románské okno nad vchodem do kapitulní síně ambitu. Nalevo v severním křídle jsou kanceláře Muzea středního Pootaví a jeho technické zázemí v komplexu budov, který rozděluje v podélné ose hradní areál na II. a III. nádvoří. 

Strakonický hrad je jedinečný tím, že v jeho budovách, zdech a uspořádání můžeme sledovat vývoj architektury od dvanáctého až do konce minulého století.

Pozornost návštěvníků přicházejících od západu upoutá velká obranná věž s břitem, zvaná Rumpál.

Obřadní síň a reprezentační prostory města se nacházejí na II. nádvoří mezi budovou Šmidingerovy knihovny a kancelářemi muzea. 

Rekonstrukce části hradního areálu, která proběhla v letech 2006-2007, přinesla zcela nový objev v blízkosti západní obranné zdi. Za novějšími přizdívkami se objevila černá kuchyně s mohutným komínem, chlebovou pecí a sušárnou. Po rekonstrukci si návštěvníci mohou prohlédnout prostory hradní kuchyně.