Hlavní hradní nádvoří otevírá pohled do samotného nitra hradního areálu. Při vstupu od východní brány zahlédneme nejprve románské okno nad vchodem do kapitulní síně ambitu.
Nalevo v severním křídle jsou kanceláře Muzea středního Pootaví a jeho technické zázemí v komplexu budov, který rozděluje v podélné ose hradní areál na II. a III. nádvoří. Budova byla přestavěna v létech 1939–40. Původně ponuré prostory, špatně vytápěné a s nevyhovujícím sociálním zázemím získaly rekonstrukcí v roce 2009-2010 na kráse. První a druhé podlaží bylo navíc spojeno vnitřním schodištěm.
Na jednom místě může veřejnost navštívit muzejní odbornou knihovnu spojenou s badatelnou, prostřednictvím internetu může procházet jednotlivými depozitními prostorami a objevovat vzácné předměty, které strakonické muzeum ukrývá.
Ve stejném komplexu budov najdeme i nově rekonstruovanou obřadní síň a reprezentační prostory města.
Na ně navazují prostory městské Šmidingerovy knihovny, rekonstruované v roce 2006. Hlavní vchod do oddělení pro dospělé je po zastřešeném schodišti rovněž ze II. nádvoří.
Za kapitulní síní vpravo se rozprostírá hlavní hradní palác s expozicemi Muzea středního Pootaví. V jihozápadní části II. nádvoří najdeme vstup do restaurace Hradní sklípek. Na obnovení čeká ještě hradní studna před schodištěm do muzea. Bránou v severní části II. nádvoří projdeme do prostor III. nádvoří.
Socha klečícího pána z Rožmberka byla původně součástí Husova pomníku, který byl kompletně dokončen akademickým sochařem Vojtěch Šípem z Plzně v září roku 1926. Husův pomník tvořily sochy Mistra Jana Husa, Jana Žižky z Trocnova, Jiřího z Poděbrad, německého křižáka a pána z Rožmberka. Toto sousoší stávalo na Husově nábřeží, dnes lokalita Na Dubovci. Za druhé světové války byly postavy šlechtice, německého křižáka, krále Jiřího z Poděbrad a Žižky odstraněny a zakopány za pomníkem. Zůstala pouze postava M. Jana Husa. V souvislosti s novým přemostěním byl park zrušen a část pomníku (socha Mistra Jana Husa a klečícího pána z Rožmberka) byla přesunuta do Rennerových sadů.
Postupem času byla postava klečícího pána z Rožmberka vandaly poničena natolik, že se koncem roku 2009 přistoupilo k jejímu zrestaurování. Práce provedl akademický sochař a restaurátor Karel Kryška. V první polovině roku 2010 byla socha i s dřevěným podstavcem umístěna do areálu strakonického hradu, kde je dnes k vidění na zastřešeném schodišti nad restaurací Hradní sklípek.
Z ptačí perspektivy
Celá staletí se na kamenném ostrohu nad soutokem Otavy s Volyňkou ve Strakonicích vypíná středověký hrad. Mohutný komplex s gotickou věží Rumpál je dnes národní kulturní památkou a tvoří nezaměnitelnou dominantu našeho jihočeského města. Vznikl již ve 13. století a nikdy nebyl uzavřeným objektem, vždy patřil k městu a žil s ním.
